Szentlőrinc
Szentlőrinc [sentlérinc] je město v Maďarsku v župě Baranya. Nachází se asi 11 km západně od Pécsu a je správním střediskem stejnojmenného okresu. Město se rozkládá na ploše 27,81 km² a žije zde 6 233 obyvatel. Podle údajů z roku 2011 zde byli 87,4 % Maďaři, 3,9 % Němci, 3,3 % Romové, 1,1 % Chorvati a 0,2 % Rumuni.
Nejbližšími městy jsou Pécs a Szigetvár. Poblíže jsou též obce Bicsérd, Boda, Cserdi, Csonkamindszent, Kacsóta, Királyegyháza, Kővágószőllős a Szabadszentkirály.
Nejbližšími městy jsou Pécs a Szigetvár. Poblíže jsou též obce Bicsérd, Boda, Cserdi, Csonkamindszent, Kacsóta, Királyegyháza, Kővágószőllős a Szabadszentkirály.
Mapa - Szentlőrinc
Mapa
Státní území - Maďarsko
Maďarská vlajka |
Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
HUF | Maďarský forint (Hungarian forint) | Ft | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
HU | Maďarština (Hungarian language) |